Mám v hlavě tolik myšlenek, že už nedokážu vnímat realitu. Pomalu se ztrácím, pomalu upadám....do hlubin své mysli.

úterý 9. prosince 2014

TY.

Nutíš mě být naštvaná.
Nesnáším smích, postrádám spánek.
Život mi před očima utíká,
mezi prsty
stejně jako letní vánek.

Nutíš mě se mračit.
Nutíš mě smůlu brečet a slzy pak sbírat.
Na kůži skvrny modré, už nezvládám dýchat..


A kapičky krve dávají si závody,
která dřív spadne
 a která zvítězí…

Žádné komentáře:

Okomentovat