Samota

Rychle přišla,
pomalu odchází.
Zas tu sedím sama,
už mi to dochází.

Začnou mi psát,
každý den a každou noc.
Kdo to mohl čekat?
Teď zas křičím o pomoc.

Všechny to hned přešlo,
najde se snad výjimka?
Vždyť  přece o nic nešlo,
tak proč už žádná písmenka?